Horská oblast Horní Svanetie  patří mezi nejkrásnější kouty gruzínské části Kavkazu. Její rozeklaná údolí obývá národ Svanů se svébytnou kulturou, vyznačující se vlastním jazykem, zvykovým právem, typickými kamennými obrannými věžemi u každého původního domu a dříve i nechvalně známou krevní mstou. Z jedné strany na Svany dohlíží z hlavního kavkazského hřebene pětitisícové nejvyšší gruzínské vrcholy Šchara, Ušba a Tetnuldi, na straně druhé čtyřtisícové hory Svanetského hřbetu. Během zážitky nabitého týdne se vydáme na nejhezčí celodenní túry Svanetie s podporou minivanu. Prošlápneme si oba výše zmínění horské masivy po pečlivě vybraných trasách s velkolepými výhledy.

Pohodlnou základnu budeme mít po většinu zájezdu v Mestii, srdci Svanetie, a zcela neopakovatelná bude i pověstná gruzínská pohostinnost a gastronomie. Každý den se stoly prohýbají pod mísami pečeného baklažánu, chačapuri plněného ovčím sýrem, chinkali se směsí masa i cibule, salátů z čerstvé zeleniny a různých druhů domácích sladkostí. Ochutnáme i vyhlášené víno z Kachetie či vynikající domácí koňak.

Na závěr cesty si vydechneme v malém, ale příjemném městě Kutaisi, které se rozprostírá již v subtropech na svazích nad řekou Rioni. Prohlédneme si nejkrásnější gruzínskou katedrálu a dárky v podobě sýrů a sladké čurčely nakoupíme v rozlehlé městské tržnici.

Přečtěte si článek Ruch a pohostinnost gruzínských uliček – o krásách a zajímavostech Gruzie, jehož autorem je Petr Novotný, ředitel CK Adventura.

Horský masiv Monte Rosa je dominantou Walliských Alp nejen díky nejvyššímu vrcholu Švýcarska Dufourspitze (4634 m), ale i turistické trasy v jeho okolí patří k těm nejkrásnějším v Evropě. Během osmidenního treku v oblasti kolem Zermattu uvidíte několik čtyřtisícových vrcholů včetně ikonického Matterhornu (4478 m) nebo Domu (4545 m), což je nejvyšší hora ležící celá ve Švýcarsku. Walliské Alpy sdružují neuvěřitelných 41 vrcholů vyšších než 4000 m.n.m., což z nich dělá jednu z nejatraktivnějších turistických destinací.

Jelikož na trase využijeme pohostinství autentických horských chat s výtečnou místní kuchyní, půjdeme jen s lehkým batohem, což umocní náš prožitek z treku.

Vydejme se spolu na křižovatku Balkánu, kde se prolínají kulturní vlivy pravoslaví a islámu, o čemž svědčí četné ortodoxní kláštery, osmanské mešity i antické památky obklopené půvabnou přírodou a dramatickými kaňony. Pestrý okruh třemi zeměmi zahájíme i ukončíme v severomakedonském Skopje s jeho starou tureckou čtvrtí i brutalistickou moderní architekturou a na jihu země nás okouzí zejména Ochrid, starobylé centrum slovanské kultury a křesťanství,  zrcadlící se na hladině krásného stejnojmenného jezera. V Albánii navštívíme „albánskou Paříž“ Korču, historickou Gjirokastru s mohutnou pevností i termální prameny a tyrkysové vyvěračky. ​Na severu Řecka nahlédneme do dříve poněkud opomíjené Zagorie s dramatickým kaňonem Vikos a tradičními kamennými vesnicemi a neopomineme samozřejmě ani Meteoru, "létající" kláštery na vrcholcích mohutných skalních věží.

Různorodá místní kuchyně nám gastronomickými zážitky ještě více přiblíží autentický ráz regionu, což si vychutnáme zejména po lehkých pěších výletech v národních parcích Mavrovo, Galičica či Aoos-Vikos.

Téměř 100 km značené trasy islandským vnitrozemím, podle průvodce Lonely Planet jeden z 10 nejkrásnějších treků světa, se neoficiálně nazývá Laugavegur, volně přeloženo jako "cesta horských pramenů". Při tomto putování máme šanci zažít Island a jeho divokou a rozmanitou krajinu v nejsyrovější podobě, vydáni napospas rozmarům, ale i kouzlům  severské přírody. Postupně překonáme Duhové hory (Landmannalaugar) plné fumarol, projdeme černé pouště i zelené lesy, budeme brodit ledovcové řeky a přecházet sněhová pole.

Po příletu na Island se nejprve seznámíme s hlavním městem Reykjavík a jeho kulturním centrem. Navštívíme dominantní kostel Hallgrímskirkja – jednu z nejvyšších budov Islandu, odkud je výhled do širokého okolí. Cestou do výchozího bodu našeho treku se zastavíme na sněmovní pláni Þingvellir a u vodopádu Hjálparfoss, které jsou součástí tzv. "zlatého trojúhelníku". Návrat zpět podél jižního pobřeží si zpestříme pozorováním papuchálků či návštěvou dalších turisty vyhledávaných zajímavostí.

Rila a Pirin, pohoří vzdálená od sebe jen pár kilometrů, a přitom tak rozdílná. Rila oplývá hustými borovicovými lesy a zelenými horami, Pirin má oproti tomu více skalnatý a holý vápencový ráz. Obě pohoří nabízí stovky krásných různobarevných jezer a jezírek, kterých si na naší trase užijeme do sytosti. Zájezd se rovným dílem dělí mezi oba masivy a vybírá z nich ta nejmalebnější a nejpůsobivější zákoutí. Zároveň budeme mít možnost poznat pravou bulharskou pohostinnost a kulturu v několika menších městečkách – kupříkladu Bansko a Melnik nám poskytnou příjemné útočiště mezi horskými výšlapy.

Dvě nejvyšší pohoří na Balkáně si lze užít naplno i relativně pohodlnou formou. Půjdeme nalehko s podporou minibusu, který nám vždy převeze zavazadla mezi jednotlivými nocležišti, také budeme mít zajištěnou plnou penzi po celou dobu přechodu hor. Nocovat budeme v útulných menších hotelech a rodinných penzionech, jednou přespíme v horské chatě na překrásném místě u jezera. Celkem 90 km pěšího putování absolvujeme tedy v maximálním možném komfortu a navíc v menší skupině.

Ázerbájdžán je největší kavkazský stát, který je turisty neprávem opomíjený, ačkoliv má rozhodně co nabídnout. Směsice islámských, zoroastrijských, perských a sovětských vlivů, do nichž dnes promlouvá moderna štědře placená petrodolary, nabízí velice netradiční mix. Zaměříme se na jeden z nejchudších regionů země u hranic s Ruskem, respektive Dagestánem, kde žijí převážně tzv. Lezginci (Lezgové) se svou svébytnou kulturou а jazykem. Právě zde se nachází malebné horské louky, divoké řeky a vodopády i čtyřtisícové skalní štíty Velkého Kavkazu. Jde o turisticky mnohem méně navštěvovanou oblast, než jsou hory v sousední Gruzii, přitom rovněž nabízí ohromující přírodní scenérie.

Trasa našeho zájezdu v jihovýchodním cípu Velkého Kavkazu představuje sedmidenní okruh dlouhý zhruba 80 km, který vede několika dramatickými údolími mezi bohem zapomenutými vesničkami. Jelikož jde o chudý a turisticky nepříliš rozvinutý kout Kavkazu, ubytování zde bude velice jednoduché – často budeme mít k dispozici jen pár pokojů. O to větší však zažijeme pohostinnost místních obyvatel, kteří nám pro pobyt v horách zajistí plnou penzi (v ceně). Půjdeme vždy nalehko – zavazadla nám budou po celou dobu převážet terénní auta.

Madeira, sopečný ostrov v Atlantiku, se proslavila nejen pestrou přírodou, skvělým vínem a přátelskou atmosférou, ale zejména ideálními podmínkami pro pěší turistiku podél zavodňovacích kanálů, tzv. levád. Ty se vinou po strmých úbočích, odvážnými mosty překonávají skalní soutěsky a pomocí tunelů přivádějí vodu ze srážkově bohatého severu na slunný zemědělský jih. Souhrnná délka levád přesahuje 2000 km (z toho 40 km vede v tunelech) a množství upravovaných turistických cest podél nich neustále roste. Východiskem pro naše aktivity bude Funchal, hlavní město ostrova. Odtud budeme mikrobusem vyrážet na jednodenní výlety, během kterých poznáme opravdu celý ostrov v jeho bohatosti a kráse. 

Dahár je fascinující oblast nacházející se v jihozápadní části Tuniska, která zaujme svou dramatickou krajinou i bohatým kulturním dědictvím. Rozkládá se mezi městy Tawzár, Matmata, Madanín a Tatáwín a zahrnuje monumentální pohoří Džebel Dahár, rozlehlé pouště, skalnaté náhorní plošiny i úrodné oázy. Díky své izolaci si Dahár zachoval autentický ráz a tradice, což z něj činí ideální místo k objevování původní berberské kultury.

Poznáme unikátní architekturu tradičních berberských vesnic hloubených do pískovcových skal, kde jsou typickým prvkem tzv. ksary – opevněné vesnické sýpky, které sloužily k uchovávání obilí a dalších zásob. Jedním z nejznámějších je ksar Aulad Sultan, proslavený jako filmová kulisa ve slavné sérii Star Wars, kde posloužil jako domovská planeta Tatooine – což není náhoda, protože město Tatáwín dalo jméno této fiktivní planetě.

Dahár je také známý svými podzemními obydlími, zejména v oblasti Matmaty, kde lidé po staletí žili v tzv. troglodytních domech, vyhloubených do země, a poskytujících tak přirozenou ochranu před extrémními teplotami pouště. Tyto domy jsou dodnes obývány a některé z nich jsou přístupné turistům.

Region nabízí nejen kulturní, ale i přírodní bohatství. V Daháru se nachází vzácná stepní a pouštní flóra a fauna, včetně endemických druhů. Místní vegetace zahrnuje suchomilné keře, akácie a kaktusy, zatímco v oázách rostou datlové palmy a fíkovníky, zvířectvo přizpůsobené extrémnímu prostředí zastupují fenkové, gazely nebo plazi.

Kromě přírodních krás a kulturního dědictví je oblast známá tradiční řemeslnou výrobou, především ručně tkaných koberců, které jsou často barveny přírodními pigmenty a zdobené symboly s ochranným nebo rituálním významem. Místní trhy (súky) nabízejí širokou škálu výrobků, od keramiky až po šperky a kožené výrobky.

Dahár je rovněž významnou archeologickou oblastí. V jejím okolí byly nalezeny pozůstatky římských osídlení, jako jsou zbytky silnic, cisterny a mozaiky, ale i starší berberské památky, které svědčí o dávné přítomnosti kočovných a zemědělských komunit.

Fanské hory jsou součástí rozlehlé tádžicko-kyrgyzské soustavy Pamíro-Alaje. Pro svou geologickou pestrost se pyšní rozmanitou krásou masivních velehor i ostrých skalních štítů, díky trochu vyšším srážkovým úhrnům jsou zelenější než většina okolních středoasijských pohoří a zdobí je řada krásných jezer. Proto jsou oblíbeným cílem zahraničních a mezi nimi zejména českých turistů i horolezců, což znamená, že zde nebudeme jediná skupina a párkrát za den možná někoho potkáme.

Oblíbený je zde okruh kolem nejvyšší hory Čimtargy (5489 m), my ale zvolíme originálnější trasu. Z fanského okruhu absolvujeme jeho krásnější severní polovinu a pak nás džípy, jen s krátkou zastávkou v civilizaci, převezou k největšímu jezeru Iskanderkul. Odtud se vydáme na přechod sousedního Hissarského hřbetu přes nejvyšší bod celé trasy, sedlo Gaznok (4270 m).

Tyto hory jsou dosud turisticky zcela nedotčené, v dolinách mineme jen ojedinělé primitivní kyšlaky a pastevecké stany, přičemž setkání s místními horaly bude oboustranným zážitkem. Navíc málokteré světové velehory jsou tak pohodlně dostupné – jen asi 5 hodin jízdy autem, což nám umožní užít si nedotčenou horskou přírodu opravdu plnými doušky a bez kompromisů. Závěr zájezdu v uzbeckém Samarkandu bude ostře kontrastovat s opuštěností a klidem hor, zavítáme ale do jednoho z nejvýznamnějších měst celé Hedvábné stezky.

Island je často nazýván ostrovem ohně a ledu. Nachází se zde několik aktivních sopek, lávových polí i pláž s černým pískem, přičemž na druhé straně vše harmonicky vyvažuje množství nádherných vodopádů, ledovcových jezer a zasněžených vrcholů. A obě tyto tváře Islandu okusíme na vlastní kůži během našeho zájezdu.

Naše trasa povede okolo celého ostrova, přičemž navštívíme ta nejzajímavější místa. Kromě "zlatého trojúhelníku" nebo jezera Jökulsárlón se dostaneme tam, kam většina turistů už nedorazí. Z bezprostřední blízkosti se podíváme na ledovec, projdeme se po aktivní sopce Krafla, vydáme se za pozorováním velryb a tuleňů a budeme se koupat v zapomenutých termálních tůňkách. Ochutnáme místní speciality a stihneme také navštívit zajímavá muzea a skanzeny.

Přepravovat se budeme místním terénním autobusem uzpůsobeným na islandské cesty, jenž nám zajistí pohodlí, nezávislost a flexibilitu i v náročném terénu odlehlejších oblastí. K nocování nám poslouží pečlivě vybranné kempy.