Lýkijská stezka je první dálková trasa na území Turecka a zároveň jedna z nejkrásnějších pobřežních cest na světě. Projít trasu v celé délce 520 km zabere zhruba měsíc pochodu. Vede územím starověké Lýkie po římských silnicích, starých obchodních stezkách a chodnících pro muly. My se vydáme na její nejkrásnější a přírodně nejdivočejší úseky.

Naše putování začne v pobřežním městečku Kaş, odkud půjdeme směrem na východ nádhernou středomořskou krajinou přes olivové háje, vápencové kopce a romanticky opuštěné malé pláže. Každý den budeme potkávat historické odkazy na období bývalé řecké, římské a perské nadvlády, objevovat ukryté kláštery nebo rovnou celé zatopené římské město, jako je to u ostrova Kekova, kde z moře vyčnívají i proslavené lýkijské sarkofágy.

Během šestidenního putování nás čeká necelých 100 km pěší turistiky neobyčejně pestrou krajinou. Na moře nebudeme samozřejmě hledět jen z přilehlých kopců a hor, ale budeme se každý den koupat. Závěr zájezdu pak strávíme na jedné z nejpříjemnějších pláží na této stezce v Çıralı, ideálním místě na odpočinek po vydatném šestidenním pochodu s výhledem na monumentální Olympos dávných maloasijských Řeků.

Zájezd je unikátní díky podpoře malé dřevěné obytné lodi typu gulet po celou dobu putování, která pro nás bude jakousi plovoucí horskou chatou. Má dvojlůžkové kajuty s privátním sociálním zařízením pro každou kajutu. Posádka lodi nám zde vždy připraví chutnou snídani a večeři a ještě nás vybaví balíčkem na oběd. Díky této volnosti strávíme všechny noci zájezdu bezstarostně v malebných zátokách.

Zájezd představuje ideální mix turistiky nalehko krásným hornatým pobřežím ve zde nejkrásnějším obdobím roku a každodenního koupání na odlehlých plážích, které budeme mít díky nocování na lodi prakticky jen pro sebe. Zároveň jeho uspořádání umožňuje kteroukoli z pěších etap vypustit a den věnovat poznávání zajímavého okolí či prostému relaxu během vyhlídkové plavby v azurovém moři.

Gruzie je zemí mimořádných přírodních krás, kulturních i historických hodnot a tradičně pohostinných obyvatel. Její severní hranicí s Ruskem tvoří velkolepé hřebeny Velkého Kavkazu, a především k nim zamíříme na tomto zájezdu. Horské oblasti Gruzie bývaly synonymem odolnosti vůči vnějším vlivům i nepřátelům a právě sem po staletí Gruzínci často ukrývali cenné křesťanské památky. Nejvýraznějším symbolem nezdolnosti místních obyvatel jsou středověké obranné kamenné věže, které jsou součástí tradičních obytných domů a dodnes se o ně jednotlivé rody starají. Přívětivé gruzínské klima zatlačuje na jižních svazích Kavkazu bílé ledovce do vyšších poloh, takže malebně zelené horské doliny i níže položené hřebeny nabízejí ideální podmínky pro pěší turistiku, v našem případě velmi nenáročnou. A po návratu z výletu nás svérázní horalé pohostí místními sýry, plackami kubdari s masem a horskými bylinami, skopovou pečení i čačou, gruzínskou pálenkou z vinné révy.

Postupně navštívíme tři národnostně i kulturně odlišné oblasti Velkého Kavkazu. Nejprve Horní Svanetii, dříve nejobtížněji dostupnou část země v srdci centrálního Kavkazu, obklopenou čtyř až pětitisícovými hřbety včetně gruzínského nejvyššího vrcholu Šchary, v jejíchž kamenných vesničkách jako by se zastavil čas. Do druhé oblasti pronikneme vyhlídkovou horskou silnicí přes Křížový průsmyk, ležící na pomezí centrálního a východního Kavkazu. Zde je dominantou pětitisícový Kazbek, gruzínsky Mkinvartsveri, pod nímž Darialská soutěska řeky Těrek vytvářela historickou bránu pro poutníky, mířící od severu k jihu napříč Kavkazem. V závěru zamíříme do Thušska, odlehlé oblasti na východě, kde nahlédneme do tradičního životního stylu a projdeme se krásnými horami mezi typickými stády ovcí a koz. A při přejezdech prosluněnými nížinami se zastavíme u raně středověkých klášterů, ve zrenovovaných historických městech, ve skalních soutěskách i ve vinařství.

Přečtěte si článek Ruch a pohostinnost gruzínských uliček – o krásách a zajímavostech Gruzie, jehož autorem je Petr Novotný, ředitel CK Adventura.

Arménie, to je především hrdý národ Arménů s pohnutou historií, který byl odtržen od své posvátné hory Ararat. Je to země, která už na počátku 4. století jako první na světě přijala křesťanství za oficiální státní náboženství a v téměř nezměněné podobě jej praktikuje dodnes. Země trvale bojující o identitu, svobodu, území a někdy i o přežití. Srdce Malého Kavkazu tvoří vysoko položené obrovské jezero Sevan, obklopené vrcholy dosahujícími výšky přes 3500 m. Hory pokrývají více než 85 % rozlohy Arménie, na severu a východě země jsou plné zeleně, jih a západ země je naopak vyprahlý.

Program zájezdu kombinuje nejvýznamnější památky země s důkladně vybranými pěšími výlety, takže  vytváří pestrou mozaiku zážitků a poskytuje ideální možnost k aktivnímu odpočinku. Přesvědčte se spolu s námi, že v oblasti Kavkazu je Arménie cestovatelsky trochu ve stínu Gruzie zcela neprávem.

Gruzie a Arménie jsou odedávna křižovatkou a místem střetu řady civilizací. Bývají řazeny k zemím Evropy, Asie i Blízkého východu, přičemž ani v jednom případě se nejedná o chybu. Nalezneme zde totiž nesmazatelné stopy každé z těchto kultur.

Gruzie je země s bohatou historií sahající k řeckým Argonautům, s raně středověkými křesťanskými kláštery a pevnostmi, s vynikajícím vínem a nádhernou přírodou. Bílé vrcholky Kavkazu kontrastují s modrou oblohou a zelenými pastvinami malebných nižších hřebenů. Navštívíme i odlehlou Horní Svanetii, pravděpodobně nejkrásnější oblast celého Kavkazu, sevřenou pěti a čtyřtisícovými hřebeny a obývanou národnostní menšinou Svanů. Jejich vesnicím středověkého původu i vzhledu dominují kamenné obranné věže, do nichž se dříve vstupovalo tajnými podzemními chodbami.

Symboly Arménie, která jako první země na světě přijala křesťanství, jsou jezero Sevan a bájná hora Ararat, jejíž vrchol sice dnes leží na turecké straně společné hranice, vytváří však neodmyslitelnou mohutnou horskou kulisu hlavního města Jerevan.

Během cesty podnikneme několik pěších výletů s výhledy na Kavkaz a navštívíme celkem sedm památek zapsaných na Seznamu světového dědictví UNESCO . Vše navíc podtrhuje místní vyhlášená kuchyně, pohostinnost a otevřenost místních lidí.

Přečtěte si článek Ruch a pohostinnost gruzínských uliček - o krásách a zajímavostech Gruzie, jehož autorem je Petr Novotný, ředitel CK Adventura.

Poznejte s námi šíři kavkazské pohostinnosti v této komplexní verzi zájezdu do všech tří jihokavkazských republik. Čeká vás příjemné tempo bez náročných výšlapů s ubytováním v menších hotelech a rodinných penzionech. Zažijete všechna tři hlavní města, přitom každé zcela jiné! Arménie a Gruzie, země, jež jako první na světě přijaly křesťanství, a Ázerbájdžán, země s druhou nejpočetnější ší'itskou populací. Pestrá směs uchvacující přírody, starobylých historických památek, přívětivých lidí a vynikajícího jídla a vína.

Vydáme se do nejatraktivnějších částí gruzínského Vysokého Kavkazu. Během dvou a půl týdne návštěvíme čtyři horské oblasti, čas bude i na návštěvu podhorských katedrál severní Gruzie a na závěrečnou koupel v Černém moři. Každé z navštívených pohoří má bohatou historii a osobitou, stále živou tradiční kulturu. Thušsko s desítkami dochovaných i rozpadajících se pevnostních věží a více než stovkou pohanských svatyní. Chevsursko s nejzachovalejší pevnostní vesnicí a nejživějšími pohanskými rituály. Kraj pod Kazbekem – Khevi (doslova přeloženo Soutěska), kterým po staletí vedla obchodní a vojenská cesta spojující sever a jih Kavkazu. A nejkrásnější kus Gruzie – Svanetie s pětitisícovkami, ledovci a desítkami horských kostelíků, které byly a některé stále jsou pokladnicemi středověkého umění s ikonami a bohatou freskovou výzdobou.

Zájezd kombinuje treking a poznání, větší váhu v programu však má pěší turistika. Plně využijeme výhod vlastní dopravy terénními vozy, v autech se převezeme přes tři sedla převyšují 2500 m (dvě z nich jsou sjízdná jen několik měsíců v roce) do izolovaných horských oblastí, další dvě sedla (jedno z nich vysoké 3300 m) zdoláme na pěších túrách. Pohybovat se budeme i pod dvěmi pětitisícovkami – Kazbekem (5033 m) a nejvyšší horou Gruzie Šchara (5193 m). Dostaneme se do srdce kavkazských hor a tomu bude odpovídat i místy jednodušší ubytování v horských rodinných penziónech. Pěšky pak absolvujeme ty nejkrásnější úseky horských tras – jdeme vždy nalehko, zavazadla nám vezou auta. Zařazené horské túry jsou technicky nenáročné, obstojná fyzická kondice se však předpokládá.

Výprava do turisty opomíjené jižní Gruzie, pro niž je nejvhodnější jarní termín. Svěží rozkvetlá příroda národních parků, velmi rozmanité biotopy – stepi, lesy mírného pásu i subtropů, náhorní planiny, horské hřbety zalesněné i pastevecké. Všude cestou budeme navštěvovat a míjet početné kostely, kláštery a pevnosti. Navštívíme Gruzii křesťanskou i muslimskou. Překvapivě pestrý zájezd – koneckonců tak, jak je rozmanitá celá Gruzie.
Cestujeme v terénních autech, zájezd je na půl cesty mezi poznávacím a trekingovým programem. Spíme vždy pod střechou, ale několikrát v spartánských podmínkách.

Kappadokie – dva mohutné kužely třítisícových sopek zde vévodí vulkanické náhorní planině, v níž síly eroze vymodelovaly obrovské množství jedněch z nejpůsobivějších skalních útvarů světa. Soutěskami a údolími se skalními věžemi ohromujících tvarů je tu možné procházet týdny. 
Zrovna tak jako eroze se činili i lidé. Měkké vulkanické horniny se snadno opracovávají a země je tu provrtaná jako ementál. Skoro každé historické sídlo tu má svou podzemní část, známo je více než pětatřicet podzemních měst. V každém údolí jsou tu do skalních útvarů vykutané kostely a kláštery, jejich počet se ve středověku mohl blížit tisícovce, v řadě z nich se dochovaly krásné fresky. Kappadokie je jedním z nejvýznamnějších center ranného křesťanství. Do skal se tu tesaly ale i obyčejné holubníky, stáje a samozřejmě lidská obydlí. 
V první části našich toulek Kappadokií navštívíme její odlehlejší oblasti a přejíždět mezi nimi budeme minibusem. V centrální Kappadokii nás čeká čtyřdenní trasa, kdy půjdeme od městečka k městečku údolími skalních věží, na které se podíváme i z ptačí perspektivy při výstupu na vrchol dominantního masivu centrální Kappadokie. Díky termínu mimo hlavní letní sezónu a trase vedoucí převážně málo navštěvovanými místy se přesvědčíte, že i Kappadokií se stále lze pohybovat daleko od davů masové turistiky.